Zelený doutník

Zelené doutníky, přesněji doutníky se zeleným obalem, jsou oficiálně známé jako doutníky
Candela. Vznikly na Kubě ve 40. letech 20. století jako alternativa k plnějším typům, které ostrov v té době produkoval. V USA byla poptávka po mírnějších doutnících a Candela doutníky tuto potřebu naplnily. Tedy dokud nedošel vhodný tabák.

Původní vs. nová Candela

Aby výrobci překotně uspokojili poptávku a tabák nechali správným postupem uzrát, uchýlili se k drobnému podvodu. Zmrazili tabák světlé barvy, aby zůstal zelený a později ho podrobili rychlé teplotní kúře. Popularita Candely rostla do takové míry, že podle odhadů jí dávalo přednost 90 procent kuřáků doutníků. Ostatní výrobci doutníků byli velmi příznačně celí zelení závistí a proto postupně začali vyrábět doutníky Candela také. Poté, co USA v roce 1962 uvalily na Kubu embargo, se výrobci doutníků mimo Kubu snažili vyrábět doutníky Candela s dominikánským tabákem. A bez úspěchu - byly kyselé. Stará kubánská Candela byla sladká, chutnala trochu jako ananas. A tak Candela, známá také jako Double Claro, zmizela ve stínu doutníkové historie. Dnes se  Candel prodávají jen asi tři procenta doutníků, kouří je převážně zkušení a starší kuřáci, kteří na ně ovšem nedají dopustit.

Easy výroba

Výroba Candely je jednodušší než výroba hnědého a chutnějšího obalu. Na rozdíl od obalů z listů, jako je Connecticut Shade nebo Ecuador Habano, které získávají svá jména podle místa, kde se pěstují a na rozdíl od pojmenování tabáku podle semene, z něhož pochází, obal Candely se pojmenoval podle procesu výroby listů zelené barvy. Candela má v podstatě tři různé odstíny: nažloutle zelenou, tmavě zelenou a pravou zelenou.

Sklizeň

Nejprve se Candela list sklidí před úplným dozráním. Když se listí dostane do sušárny, vynaloží se veškeré úsilí, aby se do ní nedostalo slunce. Tapetový papír nebo lepenka zacelí všechny praskliny ve stěnách stodoly. Čerstvý tabák naplní budovu a větrací otvory v horní a spodní části jsou zcela otevřené, takže vzduch může volně proudit. Listy se zahřívají velmi pomalu, od 90 stupňů až po 175 stupňů, přičemž posledně jmenované teploty se dosahuje při vysychání stonků. Poslední krok trvá 24 hodin a nechává tabák extrémně suchý. V normální tabákové stodole mají listy gumovou strukturu.

Noční rosa jako šikovný pomocník

Dalším krokem je rehydratace tabáku, aby s ním bylo možné bezpečně manipulovat a odvézt ho ze stodoly. Dveře se otevřou a rosa noci se použije k tomu, aby listy opět zvlhly. Pokud není ve vzduchu dostatek vlhkosti, používají se pařníky. Odtud se listy sklízejí a třídí. Dávají se do krabic na skladování a balení. Nakládání s ohněm při procesu eliminuje potřebu kvašení a stárnutí, čímž se o mnoho měsíců zkrátí proces přípravy tabáku.

Čemu tedy říkáme Candela?

Je to jednoduše zelený odstín balicího tabáku, dosažený tepelným vytvrzováním, které fixuje obsah chlorofylu v obalu, dokud je ještě ve stodole. Zhruba od roku 1958 do začátku sedmdesátých let kouřili Američané miliardy doutníků a téměř všechny z nich byly Candely. Ve Spojených státech byly tak populární, že termín American Market Seletion (zkráceně AMS) vytvořil v té době významný dovozce kubánských doutníků pro označení obalů v zelené nebo candelové barvě.

Výrobní proces podrobněji

Aby bylo možné candelu vyrobit, musí se tabáková stodola (nebo casa de tabacco) řádně připravit. Stodola je naplněna čerstvě sklizeným tabákem a otvory na dně stodoly se otevírají, čímž se povzbuzuje proudění vzduchu ze střešního větracího otvoru (známého jako psí bouda), který je vždy otevřený. Zapálí se ohřívače propanu nebo ohně na dřevěné uhlí, teplo pomalu stoupá a odvádí vlhkost z listí. "Cílem je, aby tabákem proudil vzduch nahoru a ven z psí boudy," říká Gustavo Cura, provozní ředitel společnosti Oliva Tobacco Co. v Tampě, která pěstuje candely v Ekvádoru a Hondurasu. "Teplo musí začít pomalu." Během dvou hodin bude teplota kolem 90 stupňů a v třetí hodině stoupne na 100. Po 40 až 48 hodinách tabák zvadl. Listy jsou v tomto místě suché, s výjimkou stonku, jehož vyschnutí vyžaduje mnohem více pobízení než zbytek rostliny.

Horko a chlad - nerozluční parťáci

Farmáři zavřeli spodní otvory ve stodole a zahřáli prostředí na 165 stupňů, aby odstranili zbývající vlhkost ze stonku. Tento poslední krok trvá asi jeden den a tabák zůstane suchý jako bramborový lupínek. Po 60 až 72 hodinách ve stodole je chlorofyl uzamčen v listu a tabák se ochlazuje a vlhčí, aby mohl být bezpečně přepraven. Dělníci otevírají dvířka a okna stodoly (pokud není větrno), aby noční rosa znovu zvlhčila křupavé listí; je-li příliš suché podnebí, přivezou napařovač. Obal od candely se nedá skladovat v normálních skladech tabáku, místo toho se uchovává v chladu.

ZAJÍMAVOSTI NA ZÁVĚR:

Doutníky Candela jsou dnes v obchodu s doutníky zvláštností. Jsou zelené, mají barvu žáby, kulečníkového stolu nebo prázdné láhve od Spritu a mají dlouhou, poutavou historii. Někteří lidé je milují, ale jiní se jich štítí, čímž se v jistém smyslu stávají ančovičkami doutníkového světa. Na závěr pár pro Candelu typických zajímavostí.

Stroje

I když zůstávají poněkud vzácné, dnes je na prodej více ručně vyráběných Candel než před 10 či 20 lety, kdy byly téměř všechny vyráběny strojově. V dnešní době tak uznávané prémiové značky doutníků jako Illusione, La Flor Dominicana a Arturo Fuente mají ruční verze Candela.

JFK

JFK je kouřil. Těžko říct podle fotografií samotných, protože většina fotografií Johna F. Kennedyho, na nichž kouří, je černobílá, ale není pochyb o tom, že 35. prezident bafal ze zelených doutníků. Víme to, protože předchozí aukce spousty Kennedyho věcí zahrnovaly doutníky, které byly jasné Candely, zejména dvojité claro Suerdiecks a pár zelených Partagás cigarillos z Havany.

Mezinárodní hit

Camacho uvedl Candely v odstínu šamponu v roce 2007 a  znovu teprve na Den svatého Patrika v roce 2018. Candela může vyrůst prakticky kdekoliv. Tabák candela je výsledkem procesu, nikoli odrůdy tabáku, takže může být vyroben z různých listů a mnoha zemí. Candela se pěstuje nebo se pěstuje v Connecticutu, na Kubě, v Ekvádoru, na Floridě, v Dominikánské republice a Nikaragui. Upřednostňuje se tabák pěstovaný ve stínu nebo tabák pěstovaný v zakalené oblasti (jako Ekvádor), která filtruje sluneční světlo.

Rychlá příprava

Není snadné zůstat zelený. Každý tabákový list začíná zelený na polích. Ta obyčejná hnědá barva, kterou jste zvyklí vídat u typického doutníku, přichází po sklizni a nasolení - zelený tabák se zavěsí do sušící stodoly a nechá se pomalu sušit po dobu 30 až 45 dní (plus mínus) a přechází ze zelené do hnědé. Když farmář vyrábí Candelu, musí urychlit proces zrání, aby se zelená barva uzamkla. Stodola je zapečetěná a teplo je v ní mnohem větší než v normální stodole, kde teplota stoupá z 90 stupňů na 100 a pak až na 165. To se uzamkne v chlorofylu, díky čemuž zůstávají listy zelené - také jsou pak křupavé jako bramborové lupínky. Díky pečlivé rehydrataci je list opět vláčný a připravený k zabalení do žoků. Místo měsíce a více je Candela hotová asi za tři dny.

Teplota z Údolí smrti

Na vytvoření Candely jsou potřeba teploty v Údolí smrti, ale jakmile se vytvoří, potřebuje chlad. Musí zůstat v chladu, takže se musí uchovávat v chladících místnostech.

Rychlý výdělek

Farmáři je milují. Léčení obalu od Candely je mnohem rychlejší proces než u tradičního tabáku. Díky rychlému tepelnému ošetření putuje ze stodoly k zákazníkovi rychle, což znamená i rychlejší platbu.

Mírná chuť

Mají tendenci být mírné. Většina Candel jsou jemnější doutníky. Mají tendenci mít bylinné, travnaté, smetanové a dokonce i mátové chuťové tóny.

 

zpět na výpis