Žvýkací tabák

Žvýkací tabák použití

1. Sáček s porcí žvýkacího tabáku umístěte pod horní ret
2. Pro výraznější požitek z chuti žvýkací tabák občas jemně požvýkejte
3. V případě potřeby si čas od času odplivněte
4. Po použití vyjměte sáček z úst a vyhoďte

Výroba a historie žvýkacího tabáku

Žvýkací tabák byl oblíbený především u námořníků, protože jeho užívání bylo na dřevěných plachetnicích mnohem bezpečnější než kouření. Všichni si samozřejmě vybavujeme scény z westernů, ale žvýkací tabák byl taktéž vždy spojován i s baseballem a americkou Major League (MLB).
Pro výrobu žvýkacího tabáku se volí vybrané odrůdy tabáku s vysokým obsahem nikotinu. Listy tabáku se suší nad kouřem či prostě na vzduchu a později fermentují a máčí do různých aromatických směsí. Tímto způsobem je možné vyrobit žvýkací tabák s různými příchutěmi jako mentolový s mátou či ovocný s příchutí pomeranče, citronu, fíků, rozinek nebo třeba i medový. Žvýkací tabák si klasicky představujeme v podobě kousků tabákových listů, ale může mít také podobu lisovaných kostek či provázků, které se poté dále porcují.

V Evropské unii má žvýkací tabák především podobu malých sáčků plněných tabákovými listy, což vystihuje i anglický pojem Chewing Bags. V rámci Evropy je žvýkací tabák rozhodně nejoblíbenější ve Skandinávii a Švédsku, kde se také hojně vyrábí.

Snus vs. žvýkací tabák

Hlavním rozdílem je to, že snus nelze v Evropské unii legálně koupit, protože je mimo Švédsko zakázán. Dalším - tentokrát opravdovým - rozdílem je konečná podoba obou produktů. Snus je najemno mletý prášek z tabákových listů, kdežto žvýkací tabák je řezaný a tedy hrubší. Zatímco žvýkací tabák se v EU porcuje do malých sáčků, tak snus může být jak v sáčku, tak i jako vlhký prášek, který si člověk odebere z krabičky a uhněte do kuličky, kterou pak umístí pod ret.