Výběr prvního kousku

Když přijdete do humidoru (to je ta prosklená skříň nebo pouzdro, kde se doutníky drží v kondici), nenechte se zlákat tím největším a nejtmavším kouskem jen proto, že vypadá jako z gangsterského filmu. Pro začátek platí zlaté pravidlo: hledejte „světlejší“ kousky.

Barva krycího listu vám napoví. Čím je světlejší (odstíny Connecticut), tím bývá doutník zpravidla jemnější a krémovější. Silné, tmavé doutníky (Maduro) sice lákají svou komplexností, ale pro netrénované chuťové pohárky mohou být příliš intenzivní. Ideální startovní čárou jsou například jemnější kousky z Dominikánské republiky. Pokud si nejste jistí, v naší nabídce najdete kousky, které vás neporazí hned u druhého potáhnutí.

Nezkoušejte to zuby, pořiďte si ořezávač

Doutník není cigareta, nemá dírky předem. Musíte mu „otevřít cestu“ k vašim ústům. K tomu slouží ořezávač. Zapomeňte na odkusování zuby nebo pižlání kapesním nožíkem. To nechte hrdinům z béčkových westernů, v reálu si tím jen roztrháte krycí list a v puse vám skončí hromada drceného tabáku.

Cílem je uříznout jen pár milimetrů z čepičky (uzavřený konec doutníku). Řez musí být rychlý a rozhodný. Jakmile máte oříznuto, zkuste si potáhnout nanečisto. Měli byste cítit lehký odpor, podobně jako když pijete hustý shake brčkem.

Jak na správné zapálení

Tady dělá začátečník největší chybu. Strčí doutník do pusy a začne do něj pálit plamenem jako u táboráku. Tím tabák spálíte a získáte hořkou pachuť. Jak jsme už zmiňovali v tipech o etiketě, nejdříve konec doutníku jen jemně nahřívejte nad plamenem (ideálně plynovým zapalovačem nebo cedrovou sirkou), dokud nezačne lehce doutnat.

Teprve pak si doutník vložte do úst a za stálého otáčení pomalu potahujte. Plamen se doutníku stále nemá přímo dotýkat, má ho jen „nasávat“. Jakmile je konec rovnoměrně rozžhavený, máte vyhráno.

Jak si ho vychutnat a neudělat chybu

Teď ta nejdůležitější část: doutník se nešlukuje. Pokud vdechnete kouř do plic jako u cigarety, pravděpodobně to bude vaše první a poslední zkušenost na hodně dlouhou dobu. Kouř jen poválejte v ústech, vnímejte chutě na jazyku a pak ho nechte volně odejít.

Nespěchejte. Doutník je o klidu. Jedno potáhnutí za minutu je tak akorát, aby doutník nevyhasl, ale zároveň se nepřehříval. Pokud se začne přehřívat, chuť zhořkne. A co s popelem? Ten neoklepávejte každých deset vteřin. Kvalitní doutník udrží i dvoucentimetrový sloupec popela, který navíc pomáhá regulovat teplotu hoření. Až bude popela moc, stačí ho jen zlehka „odložit“ o hranu popelníku.

Vstup do světa doutníků je cesta objevování. Nebojte se experimentovat a hledat, co sedí právě vám. A pokud hledáte další inspiraci, projděte si naše další články na blogu, kde najdete odpovědi na vše, co vás ve světě dýmu zajímá.

zpět na výpis