Dnešní povídání bude náročnější, ale poutavé a především praktické. Kuřácké sako je i po staletích  synonymem především pro pánskou pohodu doma. Už dlouho je tradičním kabátem vyhrazeným pro večerní nošení v pohodlí vašeho sídla, kde popíjíte jemné portské, čtete noviny a vychutnáváte si chutě dýmky nebo doutníku. V průběhu let sako razantně změnilo pánský styl a to, co bylo dříve vyhrazeno výhradně pro domácnost, se stalo základem pracovního a večerního oblečení.

Módní magnety

S rostoucím mezinárodním obchodem se počátek 17. století ukázal být pro Evropu poměrně úspěšný, neboť své oblíbené zboží dovážela z Indie, Ameriky a velké části Asie. Některé z tehdejších pokladů zahrnovaly předměty jako káva, textil, koření a tabák. Jelikož mnoho gentlemanů nevlastnilo šatník ve velikosti toho dnešního, většina mužů dělala, co mohla, aby ochránila svůj nejcennější oděv. Kabáty, tuniky a kravaty byly doslova módní magnety vhodné k vůni kvalitního tabáku.

Róba de chambres

Pánové tedy začali nosit přes oblečení takzvanou róbu "de chambres" a co je důležité, prvně při příležitosti kouření prémiových doutníků. Ačkoliv tomuto tehdejšímu výstřelku dnes říkáme česky zcela obyčejně "župan" a bývá z různých textilních materiálů, většina z těchto výrobků byla v té době utkána z hedvábí. Jak se starý svět měnil, stalo se trendovým nechat si udělat portrét a mít na sobě svůj oblíbený kousek. Mnoho z vás si jistě vzpomene na velevážené anglické lordstvo, které má malby sebe sama v županu nad krbem.   

Nejlepší župan

Jedna z prvních doložených zmínek o županu byla zaznamenána 30. března 1666 v soukromém deníku Samuela Pepyse. Elegantní gentleman bez finančních prostředků na pořízení vlastního kousku si jeden pronajal. Toho dne si do deníku napsal: "Celý den sedím v nejlepším županu ve městě před malířem ve své pracovně a cítím se v něm tak pohodlně u svých doutníků a brandy, že nemám potřebu pochybovat, že to bude nejkrásnější obraz na světě".

Přeměna v sako

Jak léta ubíhala, župan byl vyhrazen pro soukromé nošení a nosil se především poté, co se gentleman převlékl z večerního oblečení do pyžama. Bez pořádného topení a izolace ve většině rezidencí poskytoval župan za chladných nocí tolik potřebné teplo. Byl to praktický předmět, i když stále pozoruhodný svou krásou a propracovaností. Většinou byl však viditelný jen pro pánovu ženu a snad i děti. Jen málo příslušníků velkých rodů ho mohlo nosit před svým personálem, jako je komorník, sluha nebo majordomus. Málokdy ho viděli mladší členové personálu, kterým nebyl umožněn přístup do pracovny i když byli v zaměstnání. Jak tento trend nabýval na popularitě, kuřácké sako, v našem pojetí domácí župan, se stále vyvíjelo a měnilo se z hedvábného roucha de chambre na kratší oděv o délce do půli stehen, který měl absorbovat kouř a chránit pánské oblečení před padajícím popelem.

Pohodlí a elegance

V roce 1850 se stal turecký tabák výjimečně populárním mezi význačnými gentlemany, částečně díky Krymské válce. Stalo se tradicí, že po večeři se pán uchýlil do svého salónního pokoje, aby si zapálil svůj oblíbený doutník nebo dýmkový tabák a popíjel přitom své oblíbené likéry. Jak ubíhala viktoriánská éra, místo formálnějšího fraku se staly populárními praktické večerní svršky - kuřácký kabát o kterém dnes vedeme řeč, si stále nacházel své místo a jeho novější verze byly vytvářeny s různým zapínáním, aby je pánové mohli nosit při jídle doma, což jim pomáhalo v situaci, kdyby se později museli převlékat. Kuřácké sako v této době působilo synonymem pohodlí a elegance. Bylo jedním z prvních předmětů, které byly vnímány jako obojí.

Padesátky a nový boom

Jak roky ubíhaly a nastoupila tentokrát již padesátá léta, která v minulém století dláždila cestu k ležérnějšímu oděvu v prostředí, které bylo dříve fixováno formální atmosférou, oděv se stal základní výbavou nejen v domácnosti, ale i na veřejnosti. Pánové jako Dean Martin, Cary Grant a Fred Astaire nosili saka jak veřejně, tak soukromě. Hugh Hefner se okamžitě proslavil svou sbírkou oblečení, když se v prosinci 1953 dostal na pulty prvního čísla Playboye. Marilyn Monroe na obálce propadla takové popularitě, že se pan Hefner okamžitě stal celebritou. Brzy se do jeho sídla nahrnuli rozjaření muži na večírky, kde se bavil se svou sbírkou hedvábných županů a kuřáckých sak. Po jeho boku stáli Playboy bunnies a mladí gentlemani po celé Americe se chtěli vžít do jeho role.

Golden age

V momentě, kdy tehdejší super celebrity jako Frank Sinatra začnou vystupovat v Las Vegas, nebojí se nosit svá saka na jevišti i mimo něj. Elegantně spárovaná s černým motýlkem, formálními kalhotami a buď patentními oxfordkami, nebo pantoflemi Prince Albert, měli na sobě výběr klasických sametových kuřáckých sak ve vínové, námořnické a černé barvě. Aby to tu a tam trochu zamíchali, měli na míru ušité kusy z klasičtějšího hedvábí v odvážných kašmírových a jiných vzorech. Například, již zmiňovaný Dean Martin proslul svými lesklými stříbrnými modely. Mužům, kteří si pamatují staré televizní reklamy na cigarety Chesterfield, připomeneme krásné vzpomínky na sledování Freda Astaira v jeho milovaných kuřáckých sacích. Ve skutečnosti byl jejich takovým fanouškem, že když 22. června 1987 zemřel, měl na sobě svůj oblíbený typ dokonce v rakvi.

Ústup trendu

Dnes již kouření v saku výrazně ztratilo na popularitě. Možná je to tím, že nová kultura tabáku údajně škodí zdraví. Možná je to otázka našeho méně konzervativního životního stylu, který dláždí cestu džínsům a tričkům. Trend kuřáckého saka se může zdát mrtvý, ale mnozí odborníci se domnívají, že je jen v jakémsi kómatu. Navzdory své historii elegance se saka stala synonymem zhýralosti a kouření, dvou věcí, které dnes společnost často vnímá velmi neprávem jako negativum. Elegance saka proto ustoupila do pozadí a většina mužů, kteří je stále nosí, tak činí na Silvestra nebo nosí novější verze, které jsou prostě jen konvenční konfekční výrobky ze syntetických materiálů (hanlivě krepsilónu) místo vlny.

Kuřácké sako versus smoking

Stojí za zmínku, že u nás v České republice, v Německu, Nizozemsku, Norsku, Itálii, Francii a Rakousku je toto oblečení dodnes ne zcela správně nazýváno smokingem. Ačkoliv, jak lépe nazvat "kuřácké sako" než smoking? Postupem času se různá názvosloví pro adekvátní úbor bezchybného milovníka tabáku všelijak pomíchala a proto je důležité znát jejich rozdíly. Tentokrát tedy GENTLEMANIA věnuje prostor fanouškům nejlepších doutníků na našem trhu tématu, kterým si odpočineme od širokých plantáží dalekého Karibiku - pánské módě.

Klasický typ

Existuje mnoho stylů sak, kterým se dnes často říká - kuřácká saka. Klasické kuřácké sako je však jednoduše sako o délce do půli stehen, které je vyrobeno ze sametu s prošívaným saténovým límcem, vyhrnutými manžetami a kravatovým páskem, jenž je na koncích často ozdoben střapci.
Většina kuřáckých sak má tři kapsy na vnější straně - kapsu vyhrazenou pro doutníky a obvykle i další kapsu na vnitřní straně. Téměř vždy je vzadu bez průduchů. Střih je prostornější než večerní sako k obleku nebo blejzr, podobně jako župan. Existují drobné variace tradičního kuřáckého saka, které z něj ovšem stále dělají klasiku. Svršek může obsahovat spletené lemování manžet a límce. Sako nemusí být sametové, ale může být vyrobeno z hedvábí nebo jiného materiálu. Je však důležité poznamenat, že pokud se nosí ke kouření, je samet nejlepším materiálem pro ochranu oděvu před zápachem kouře.

Večerní oblek

Konkrétní výrobky, nejlépe od krejčího či prodejců kvalitní konfekce, jsou dodávány s knoflíky, obvykle nabízeny v jedné, dvou nebo tří zapínací variantě. Vzhledem k tomu, že se tato saka nosí většinou místo smokingu nebo večerního svršku ke kalhotám, doporučujeme výběr se zapínáním s jedním knoflíkem a šálem nebo klopou. Pokud si náhodou vyberete dva nebo tři knoflíkové kabátky, zvažte jeden s žabím copánkem. Tato saka mají blíže k večernímu typu s kalhotami. V Česku tomuto kompletu říkáme "oblek" a nemají s kuřáckým sakem zas tak moc společného. Co je důležité, že ostudu si s tímto typem univerzálního oblečení, rozhodně neutrhnete ani mezi extra vymóděnými experty v komunitě milovníků doutníků.

PRŮVODCE KUŘÁCKÝM ÚBOREM

Takže pánové jak na to? Provedeme vás stručnými, ale zato praktickými radami, jak si poradit. Tyto novější styly večerních sak jsou dnes mnohem populárnější než klasické kuřácké sako o kterém byla řeč a v obchodech se dají sehnat mnohem snáze.

Barvy a vzory

Existují některé velmi tradiční a běžné barvy pro klasická kuřácká saka. Mezi ně u nás pro konzervativnější sortu zákazníků doporučujeme tyto typy:

Námořnická modř
Burgundská nebo kulatá o víně - v Česku s oblibou používáme také termín Bordeaux.
Olivová nebo tmavě zelená.
Černá.

V posledních letech a se změnou trendů se začaly objevovat nové barvy, které lze nalézt v rámci nabídky mnoha typů, které se prodávají v běžné konfekci.

Fialová
Šedá
Červená
Bronzová
Hořčičná žluť
Royal Blue (královská modř)
Hnědá

Šálový límec

V kuřáckých sacích se tradičně objevoval i šálový límec, který měl stejnou barvu jako sako. Postupem času se design začal měnit a kontrastní rámování se stalo standardem. Většinou to byla barva ze stejné barevné rodiny (tmavomodré sako se světle modrým límcem). Nebojte se být kreativní a zkuste se pustit i do univerzální bílé, nebo vyzkoušet tóny růžové, fialové či úplně nejlépe tyrkysové. Ač to může znít infantilně, barevné tóny levných energetických nápojů dovedou být excelentní a funkční inspirace. S hedvábnými kuřáckými saky se pochopitelně nabízí možnost i mnohem důmyslnější. Varianty jsou zdánlivě nekonečné a přitažlivé vzory se skládají z paisleyů, šeků, diamantů a dokonce i mikrovzorů jako herringbone nebo jiných geometrických obrazců.

Použité materiály

Mezi dva nejběžnější materiály používané při výrobě sak ke kouření patří samet a hedvábí. Dnes se však pro tento typ oděvů používá poměrně široká škála látek a po nedávném comebacku módy šedesátých let začalo mnoho dodavatelů prodávat méně nákladná kuřácká saka z polyesteru a dalších syntetických materiálů.

Nejběžnější na našem trhu:

Samet z bavlny (hedvábí je drahé a velmi náročné ke koupi)
Jacquard Silk
Kašmír
Vlna
Flanel
Corduroy (v Česku oblíbený typ zvaný manžestrák)
Plush
Bavlna
Plátno
Polyester
Samet
Satén
Satén syntetický (vyrobený z nylonu nebo častěji z polyesteru)
Nylon

Samozřejmě je důležité mít na paměti, že praktické použití kuřáckého saka slouží k ochraně oděvu před kouřem a většina těchto látek neposkytne výraznou ochranu. Proto bude pravé kuřácké sako vyrobeno z těžkého hedvábí nebo bavlněného sametu, aby bylo oblečení relativně bez zápachu kouře. Manžety a límec mohou být vyrobeny ze stejného nebo kontrastního materiálu, jako je prošívaný satén. Podšívkou saka je obvykle hedvábný satén, bemberg nebo kombinace syntetických materiálů. Jak se rozhodneme ho nosit, je zcela na nás. Máme však pár tipů na správnou etiketu, pokud si nejste jisti nebo potřebujete pomoc.

Jak správně nosit kuřácké sako

O tom, jak nosit kuřácké sako, se dá mezi muži, v soukromí a u dobré kořalky živě diskutovat. V zásadě pro nás platí tři praktické argumenty:

Kuřácký kabátek je určen pro salónek, pouze v pohodlí domova pro použití po večeři nebo při kouření na terase, takzvaně na "osobáčka".

Kuřácké sako se dá nosit místo konvenčního večerního saka, když bavíte hosty ve svém vlastním domě.

Kuřácké sako můžeme použít jako elegantní náhradu místo smokingu na méně formální večírky.

zpět na výpis