Havanské továrny

Hitparáda revolucionářů
Nejznámější z fabrik H. Uppman se nyní jmenuje José Marti, Partagás je Francisco Perez German, Romeo Y Julieta prošla změnou na Briones Montot a La Corona na Fernando Roig. Bývalá továrna Partagas se specializuje na plnotučné doutníky a vyrábí šest značek včetně Bolivaru, Ramon Allones, Gloria Cubana a samozřejmě i samotný Partagas. Každá továrna se obvykle specializuje na výrobu konkrétních velikostí.

Dámský kolektiv
Postupy výroby jsou ve většině továren v podstatě stejné, ačkoliv jejich velikost a atmosféra se v každé z nich liší. Velká fabrika El Laquito je například bývalé luxusní sídlo Markýze de Pinar del Rio, postavené v roce 1910. Nachází se ve třech budovách v rušném obytném předměstí. Na druhou stranu ponurá třípodlažní továrna Partagas byla postavena v centru Havany již v roce 1845 a svým komfortem se drží hodně při zemi. Laquito byla první továrna, která zaměstnala ženské baličky, dodnes je většina z 94 pracovníků něžného pohlaví. Oproti tomu Partagas jich zaměstnává hned celých dvě stě a platí tak za největší kolektiv pracující pro exportní výrobu. Vyprodukuje ročně na pět miliónů doutníků. Ať se podíváte do kterékoliv továrny, jedno mají všechny společné. Stěny zobrazují revoluční hesla a portréty Fidela Castra, Che Guevary a dalších komunistů.

Učit se, učit se, učit se
Odhaduje se, že ručně vyráběný Havana doutník prochází nejméně 222 různými fázemi od sazenic po hotový produkt. Péče a odbornost v továrně je finálně rozhodující. Nejen pro konečný vzhled doutníku, ale také pro vlastnosti jeho hoření a chutě. Není divu, že učňovská praxe je zdlouhavý a konkurenční proces, který trvá přes devět měsíců. Dokonce i po absolvování náročného vzdělání mnozí vyučení studenti selhávají a ti kteří uspějí se zprvu omezují spíše na válení malých doutníků, než si troufnou na větší a plnější kusy.

Zodpovědnost za socialistický majetek
Baliči a baličky pracují ve velkých místnostech, kde se udržuje starý zvyk z roku 1864, tedy hlasité čtení z knih a novin. Pracovníkovi z řad baličů, který byl kolektivem vybrán pro svůj výrazný hlas a gramotnost, je kompenzována malá platba a to od každého ze zaměstnanců. Všichni jsou jinak placení od kusu, podle počtu hotových a povedených výrobků. Každý balič je přímo odpovědný za přidělený materiál, směs listů výplně a pojiva se připravuje lisováním v dřevěných formách příslušné velikosti. Každý začíná přesně stanovenou kvótou výplně k odpovídající velikosti a značce doutníku. Všechno je o soustředění, chyby jsou nákladné a pokažené kusy musí pracovník zaplatit.

Produktivita znamená výdělek
Průměrná produktivita jednoho baliče se pohybuje kolem 42 ručně vyrobených doutníků, dobrý výrobce zvládá kolem 120 středně velkých kusů a výjimečně kvalifikovaní pracovníci zvládnout až 150 denně, tedy v průměru 4-5 minut na jeden doutník. Najdou se však rekordmani, kteří zvládnou i 200 kusů za jednu směnu. Takoví v továrně platí za celebrity a požívají patřičnou úctu. Někteří zaměstnanci si můžou vzít až pět doutníků denně domů a během práce mohou vykouřit kolik chtějí. Průměrný plat se pohybuje kolem 600 pesos za měsíc (cca 15 000 českých korun), ve kterém se pracuje osm hodin denně a šest dní v týdnu. Pracovníci se dle odbornosti dělí do skupin hodnocené na stupnici od jedné do sedmi. Nejméně zkušení dělníci stupně 4 vyrábí pouze doutníky do velikosti drobných koron, třída pět se věnuje koronové velikosti a vyšší a ti nejlepší z nejlepších v kategorii 6 a 7 válí obtížné velikosti, jako například pyramidy. Hotové doutníky se barevnou páskou svážou po padesáti kusech a odloží do fumigační komory, kde jsou léčeny kvůli potenciálním škůdcům. Po vyjmutí z komory jsou doutníky drženy po dobu tří týdnů ve speciálních chladících skříních, aby se se zbavily veškeré nadbytečné vlhkosti získané v továrně a vyrovnalo se zrání. Kabinet pojme až 18 000 doutníků a všechny jsou neustále pod pečlivým dohledem.

Ochutnávači bez sladidel
Zaměstnanci, kteří mají na starosti kontrolu kvality v El Laguito testují vždy jednu pětinu denního výkonu každého baliče podle osmi různých kritérií, jako je délka, hmotnost, pevnost, hladkost obalů a jsou-li dobře ořezány. Později jsou doutníky z různých šarží naplno ochutnávány týmem šesti katadorů neboli profesionálních kuřáků, kteří každých šest měsíců pečlivě zkoumají kvality vyrobených doutníků. Každý typ má jiné parametry a proto například u tlustého robusta je rozhodující chuť a u štíhlého panatela spíše tah a kresba kouře. Katadoři ochutnávají pouze ráno, kouří asi jeden centimetr každého doutníku a chuťové pohárky osvěžují čajem bez sladidel.

Barva je důležitá
Klapne li v procesu výroby všechno jak má, šarže 1000 doutníků určité značky a velikosti je odeslána v dřevěných bednách, aby byly tříděny podle vzhledu. Doutníky mají klasifikaci do neuvěřitelných 65 odstínů. Třídič nejprve uváží základní barvu doutníku (odstíny nesou názvy jako  sangre de toro, encendido, colorado encendido, pajizo nebo darisimo) a přidělí každý doutník k dané barevné kategorii. Později je umístí do tranzitních boxů a ujistí se, že všechny doutníky v krabici mají stejnou barvu. Nejtmavší doutník je umístěn v levé straně krabice a nejsvětlejší vpravo. Takže ano, chápete správně. Třídič řeší dvě hlavní položky, samotnou barvu a teprve potom její odstín.

Havanas je Habanos
Jakmile jsou doutníky barevně odstupňovány, jdou do oddělení, kde je na pořadu dne samotné balení pro zákazníky. Zde se doutník konečně dočká prstýnku a uložení do cedrové krabice, ve které se bude prodávat. Následuje poslední zevrubná kontrola a na znamení dobře splněné mise se na vrch položí tenký list z cedrového dřeva. Krabice je poté zapečetěna štítkem, že se jedná o originální Havanas čili Habanos (od roku 1994) a mohou postoupit do logistiky. Tím práce továrny na doutníky de facto končí a otěže přebírá obchodní oddělení, doprava a jednotlivé distribuce.

Zajímavost:
Americké továrny v Dominikánské republice (La Aurora) o kterých píšeme v jiných dílech seriálu na GENTLEMANIA mají modernější metody kontroly kvality pomocí strojů. Kontrolují sání a kresbu kouře robotem a počítačem. Také kontrola dalších důležitých parametrů je již plně automatizovaná.