Ověření věku kupujícího před odesláním objednávky

Více info zde close
  • Úvod
  • Blog
  • KUBÁNSKÉ HISTORICKÉ TOVÁRNY NA DOUTNÍKY

KUBÁNSKÉ HISTORICKÉ TOVÁRNY NA DOUTNÍKY

KUBÁNSKÉ HISTORICKÉ TOVÁRNY NA DOUTNÍKY

Zaniklé továrny slavných značek v ulicích centra Havany dodnes fascinují zástupy turistů, ačkoliv do mnoha z nich je zapovězen přístup a návštěvník se tak bude muset spokojit z fasádou a vyprávěním některého z místních bývalých zaměstnanců. Většina byla ještě donedávna v dezolátním stavu a snad se v současnosti i díky uvolnění embarga vyhlídky pomalu mění k lepšímu. Stavby v koloniálním stylu připomínají našimi měřítky spíše pompézní luxusní paláce, než-li fabriky a jsou domovem takových legend jako například doutníku Montecristo.

PEDRO MURIAS' LA MERIDIANA

Největší výrobce doutníků

Jedním z nejvýznamnějších a největších výrobců doutníků Havana na konci 19. století byla továrna La Meridiana Pedra Muriase. Jméno nepochybně hrdého majitele bylo uvedeno v nápisu na horním okraji fasády: La Meridiana Fabrica de Tabacos de Pedro Murias. Později měl budovu zdobit ještě jeden název. Dnes však všechna písmena, která kdysi zdobila fasádu, dávno vybledla.  Továrnu La Meridiana najdete ve čtvrti staré Havany (Habana Vieja) na ulici Calle Agramonte (dříve Calle Zulueta), mezi ulicemi Calle Apodaca a Calle Gloria. Po rozšíření v roce 1887 zabírala budova celý blok na Calle Agramonte o rozloze téměř 1 400 m2. Třináct mohutných kruhových oblouků lemuje jednu stranu přízemí. Na ulici Calle Apodaca patřila továrně zpočátku pouze pravá část budovy (délka čtyř oblouků v přízemí), levou část získala až později. Těžko říci, zda budova vlevo stála od samého počátku, nebo byla postavena až později. Z doby, kdy byla továrna postavena, se dochovaly pouze umělecké tisky, které nemusí zcela odpovídat skutečnosti. Naznačují však, že vlevo původně žádná budova nebyla. Kruhové oblouky v přízemí jsou sice na obou budovách stejné, ale rozdíly v provedení horních řad oken naznačují pozdější výstavbu. Budova je dvoupatrová, přičemž horní patro je lemováno (pro tehdejší dobu typickými) nádhernými kovanými balkonovými mřížemi. Továrna La Meridiana se nachází v blízkosti Estación Central de la Ciudad Habana, hlavního městského nádraží. Blízkost tohoto centrálního dopravního uzlu nebyla zvolena náhodou, protože pro výrobu tolika doutníků bylo zapotřebí značné množství tabáku, který bylo třeba rychle a co nejlevněji dopravit z Vegas ve Vuelta Abajo do továrny. Právě vybudovaná železniční trať byla pro tento účel ideálním prostředkem.

Murias: jméno které znamenalo kvalitu

Pedro Murias je dnes téměř neznámé jméno. Na konci 19. století však patřil Murias k předním výrobcům doutníků v Havaně. Do obchodu s doutníky byl zapojen nejen on sám, ale také velká část jeho rodiny. Pod jménem Murias se skrývala řada vysoce uznávaných značek, které byly uvedeny na světové trhy. Murias znamenal doutníky prémiové kvality. Pedro Murias začal vyrábět doutníky již v 60. letech 19. století, tehdy v malém Chinchalu na Calle Corrales. Poptávka po doutnících byla ještě relativně malá, ale krátce poté raketově vzrostla. Díky kapitálu, který získal během dvou desetiletí díky dobré pověsti svých doutníků, postavil v roce 1882 jako jeden z prvních velkou továrnu: La Meridiana. Pedro Murias vyráběl nejen své vlastní značky, ale podílel se také na výrobě a produkci značek pro své příbuzné Antonia a Félixe Muriasovy. Podnik byl mimořádně úspěšný a ziskový.

Finanční problémy

Pedro Murias však stejně jako mnoho dalších průmyslníků a investorů v Havaně finančně neuspěl v důsledku politických nepokojů a kubánské války za nezávislost na španělských kolonialistech. Ta s přestávkami trvala více než 30 let a svého vrcholu dosáhla v letech 1895 až 1898. V předchozích letech docházelo v zemi k pravidelným nepokojům a nepokojům. V těchto posledních letech však válka zasáhla i hlavní město Havanu. Nikdo nevěděl, co se stane, a nikdo nevěděl, co přijde potom. Mnoho rodin a průmyslníků na začátku války opustilo ostrov, protože se obávali vyvlastnění nebo - což bylo ještě horší - o život. Řada z nich zůstala a snažila se pokračovat ve výrobě. Podmínky však byly špatné a mnoho překážek práci nesmírně ztěžovalo. Tabák nebyl dodáván, v továrnách se opakovaně stávkovalo a téměř nic už nefungovalo.

Bankrot

Situace se tak stávala stále obtížnější i pro Pedra Muriase, který byl výrobcem doutníků skrz naskrz. Aby nakonec nepřišel o všechno, rozhodl se krátce po skončení války prodat převážnou část svých značek a továrnu La Meridiana anglické společnosti Henry Clay and Bock Ltd., která v té době vyráběla doutníky. Američané krátce předtím rozhodujícím způsobem zasáhli do událostí a donutili Španěly, a tedy i Kubánce, ustoupit. V roce 1904 pak továrna přešla do amerického vlastnictví. Výroba všech doutníků byla poté přesunuta do nově postaveného kolosu La Corona ("železný palác" dokončený v témže roce). Od té doby sloužila stále impozantní budova továrny La Meridiana jako sklad tabáku. To však neznamenalo konec továrny. Na počátku 20. století, zhruba kolem roku 1910, získali tuto velkolepou budovu bratři Diazové a začali v ní vyrábět vlastní doutníky. Mezi těmito doutníky vynikala značka El Rey del Mundo ("král světa"), která dodnes patří k nejznámějším kubánským značkám. Staré fotografie ukazují, že továrna byla dokonce rozšířena směrem k ulici Calle Apodaca, protože nápisy na této straně budovy se nyní táhnou po celé délce 13 oblouků, stejně jako na ulici Calle Zulueta. Real Fabrica de Tabaco El Rey del Mundo de Diaz Hermanos y Cia bylo možné přečíst vysoko na fasádě.

El Rey del Mundo

Značku El Rey del Mundo původně podal v roce 1848 Němec Emilio Ohmstedt a později si pod vedením Španěla Antonia Allonese získala světovou proslulost. V roce 1905 se příležitosti chopili bratři Diazové, tři vynikající znalci doutníků, a pokračovali v této úspěšné cestě. Nelze přesně určit, jak dlouho se doutníky bratří Diazů v továrně La Meridiana vyráběly. Každopádně v obchodním rejstříku z roku 1940 se uvádí, že již přesunuli sídlo své společnosti do jiné továrny. Nikdo nedokáže přesně říci, co se s továrnou La Meridiana stalo v následujících letech.

H. UPMANN FACTORY: DVA GIGANTI POD JEDNOU STŘECHOU

Začátky Montecristo.

Budova je obrovská, ale vzhledem k tomu, že ulice je úzká a hustě zastavěná, působí na první pohled skromněji, než ve skutečnosti je. Budova se nachází na ulici Calle Amistad č. 407 a 409, mezi ulicemi Calle Dragones a Calle Barcelona. V roce 1944 se sem přestěhovali Alonso Menéndez a José Manuel "Pepe" García, majitelé značky H. Upmann a tehdy nové značky Montecristo. Menéndez a García byli v doutníkářském byznysu poměrně nováčky, protože právě převzali společnost H. Upmann od britské firmy J. Frankau & Co. a značka Montecristo byla na trhu teprve od roku 1935. Pro své sídlo si však vybrali dobrou čtvrť - továrnu Partagás.

Pod dohledem žen

Tato legendární budova se téměř skrývá za bývalou továrnou Partagás, podél zadní strany havanského Kapitolu. Navzdory své velikosti a umístění - přímo za Kapitolem - je jejich továrna na Calle Amistad poměrně nenápadná a může být těžké ji najít. Pokud půjdete po levé straně bývalé továrny Partagás na ulici Calle Dragones a na další křižovatce odbočíte doprava, budete na správném místě. Dnes již budova jako továrna neslouží. Přestože mnoho kubánských značek a továren bylo po roce 1960 znárodněno, výroba v továrně H. Upmann pokračovala bez přerušení; v roce 2003 byla výroba přemístěna na Calle 23. Budova pak několik let stála prázdná a vchod do ní hlídaly ženy ze sousedství.

Nové využití

Jak je na Kubě typické, budovu obsadili také bezpečnostní pracovníci, pravděpodobně proto, aby zabránili lidem proměnit opuštěné prostory v obydlí. Při naší poslední návštěvě jsme vstoupili přes hlavní patro: vše vypadalo, jako by dělníci právě odešli domů po směně. Na stěně dokonce zůstal viset plakát, na kterém byl kromě jiných návodů i návod na řešení konfliktů mezi individuálními a kolektivními problémy. Na dveřích starého nákladního výtahu bylo stále ještě datum 1844 a jméno H. Upmann - dobré vizuální potvrzení existence značky na tomto místě a ve správném období. Dnes, v roce 2014, je budova po celkové rekonstrukci. Nyní se v ní nachází škola s názvem IPU Gerardo Abreu Fontan. Kromě funkce továrny H. Upmann je tato budova především domovem značky Montecristo. Není sice "kolébkou" značky - první doutníky vyšly z budovy na Calle 23 -, ale už více než půl století je spjata se jménem Montecristo. Jednoduchost loga Montecristo se třemi stylizovanými liniemi odráží užitečnost a funkčnost budovy.

Legenda jménem Montecristo

Koneckonců Menéndezovou prioritou bylo vyrábět dokonalé doutníky. Menéndez byl prosperující Španěl a měl za sebou bohaté zkušenosti z tabákového průmyslu. Ve spolupráci s neméně zkušeným doutníkářem "Pepem" Garcíou bylo jeho cílem vyrobit výjimečný doutník. Své doutníky poprvé zaregistrovali pod názvem Montecristo v roce 1935 a více než deset let věnovali vývoji značky a jejích formátů. Jejich úsilí bylo odměněno: značka se rychle stala známou a oblíbenou po celém světě. V roce 1937 se Menéndezovi podařilo získat značku H. Upmann za peníze, které vydělal s Montecristem. Pět původních formátů doutníků, Montecristos No. 1 až No. 5, je stále k dispozici a dnes portfolio obsahuje vše, po čem může srdce milovníka doutníků toužit. Podle knihy Nancy Stoutové Habanos: Příběh havanského doutníku z roku 1998, která je plná mnoha osobních anekdot, v této budově již dříve existovala továrna - konkrétně továrna společnosti Carvajal, kterou vedli dědicové kdysi slavné značky Cabañas. Teoreticky je to naprosto možné. V průběhu let bylo v Havaně běžné, že více nájemců využívalo stejné budovy jako továrny na doutníky nebo dokonce dočasné sklady tabáku. Vzhledem k tomu, že čilá výroba doutníků v Havaně probíhala v této éře na poměrně kompaktním území města, je fascinující neustále narážet na místa, která ve svých zdech ukrývala více značek. V tovární knize ani v registrech značek jsme však nenašli potvrzení, že značka Carvajal skutečně sídlila na Calle Amistad.

EL PANTEÓN: BÝVALÁ TOVÁRNA LA CORONA

Prestižní budova

Továrna La Corona byla dokončena v roce 1904 a nachází se na ulici Calle Zulueta (nebo také Agramonete) č. 106. Továrna byla postavena v roce 1904. Nachází se přímo u bývalého prezidentského paláce, kde je dnes umístěno Museo de la Revolución. Pro turisty na Kubě je to naprosto nezbytné místo, které musí alespoň jednou navštívit. Bývalá továrna se také nachází nedaleko Kapitolu nebo Starého města a je vzdálena několik minut chůze. Rozměry budovy jsou obrovské, zabírá celý blok. V dřívějších dobách tudy vedla mohutná havanská městská zeď, v tomto úseku neprostupná. Další městské brány byly poměrně daleko. V polovině a na konci 19. století, kdy byla městská zeď zbořena, se uvolnilo velkorysé množství stavebních pozemků. V této souvislosti si člověk jasně uvědomí význam doutníkového průmyslu v této době: byl postaven prezidentský palác a Kapitol. Palác, nesmírně působivá a bohatě zdobená budova; Kapitol, autentická kopie bílého domu ve Washingtonu. A hned vedle továrna na výrobu doutníků, rovněž nazývaná Železný palác. Továrna na doutníky, ve stejné výšce jako parlament a prezident - v přítomnosti těchto dalších staveb neméně podřadná!

Americká linka

Továrna, kterou postavila společnost American Tobacco Company, se jmenovala La Corona, podle stejnojmenné značky. A nebyla to náhoda. Značka La Corona bývala jednou z nejvýznamnějších značek Habanos vůbec. V roce 1845 ji oficiálně zaregistroval José de Cabargas. Kolem roku 1880 José Cabargas značku prodal Antoniovi Cabargasovi, který však nebyl schopen v podnikání dále úspěšně pokračovat. Svou roli jistě sehrály i složité okolnosti během zuřící války za nezávislost. V každém případě Antonio Cabargas poté prodal podnik Manuelu Lopezovi, barvité osobnosti doutníkového byznysu. Krátce nato však značku koupil Segundo Alvarez. Ten byl ve spojení s Gustavem Bockem mužem v Havaně, pokud jde o investice do doutníkového průmyslu. Segundo Alvarez navíc uzavřel partnerskou smlouvu s Perfecto Lopezem Fernandezem.

Desítky úspěšných značek

V roce 1889 převzali oficiálně vlastnictví britští investoři - ovšem v režii Segunda Alvareze. Koncem 90. let 19. století pak vlastnictví přešlo na společnost American Tobacco Company, která vedle La Corony koupila celou řadu dalších značek. Na začátku 20. století pak American Tobacco Company nechala postavit budovu (známou jako Železný palác díky konstrukci z oceli). Tato budova byla první ocelovou konstrukcí na ostrově Kuba. Vyrábělo se zde mnoho různých značek. V adresáři z roku 1940 uvádí American Tobacco Company, tehdy pod názvem Tabacalera Cubana, celkem 91 značek. Kromě La Corony to byly například Villar y Villar, Bock & Co, Don Quijote de la Mancha, Hija de Cabañas y Carbajal, La Africana, La Flor de Cuba, La Vencedora a Pedro Murias.

Porevoluční krach

Dlouho před revolucí se angažovanost Američanů na Kubě změnila. V roce 1932 přesunuli výrobu některých značek do Trentonu v New Jersey, kde nechali postavit vlastní továrnu. Ta byla svým vybavením podobná Palacio Aldama, druhé továrně La Corona v Havaně. Tento postup poháněla vpřed především vysoká dovozní cla: dovážet kubánský tabák do Spojených států bylo mnohem levnější než již srolované doutníky. V roce 1960, po vítězství revoluce a příchodu vojsk do Havany, převzal kubánský stát vedení doutníkového průmyslu. Všechny továrny byly znárodněny. Značky vyráběné v těchto továrnách, mezi nimi také La Corona, na Kubě rychle ztratily na významu. Díky embargu se trh pro prodej ve Spojených státech do roku 1962 zcela zhroutil. Značka doutníků La Corona se v menším množství vyráběla ještě v 70. letech 20. století, ale poté byla výroba zcela ukončena.

Železný palác dnes

V roce 2005, tedy zhruba 100 let po svém vzniku, se dveře továrny La Corona ve slavném Železném paláci zavřely. Rozsahem gigantická budova je dnes zcela vykuchaná. Přízemí obklopuje neprůhledný plot staveniště. Zespodu je dobře vidět okny do horních pater. Otvory umožňují pohled na holé stropy a stěny, které jsou zčásti ještě neporušené, ale zčásti již také vykazují známky rozpadu. V tomto stavu se budova nachází již několik let. Tu a tam se objeví zvěsti o budoucnosti budovy. Hovoří se o hotelu, další továrně nebo dokonce o muzeu tabáku. Na potřebné investice do této budovy si však musíme ještě počkat.

FOTO: Shutterstock  Havana, Havana / Cuba - Romeo y Julieta cigar factory building.

zpět na výpis
Doprava zdarma
Při nákupou nad 1000 Kč

Doprava zdarma
Při nákupou nad 1000 Kč

Rychlé dodání
Do druhého dne

Rychlé dodání
Do druhého dne

Výhody pro registrované
Přednostní prodej a akce

Výhody pro registrované
Přednostní prodej a akce