Kubánské historické továrny na doutníky: Pedro Murias - La Meridiana

Jedním z nejvýznamnějších a největších výrobců Havan na konci 19. století byla továrna Pedro Murias - La Meridiana. Jméno nepochybně hrdého majitele bylo zobrazeno v nápisu na horním okraji fasády: La Meridiana Fabrica de Tabacos de Pedro Murias. Později ozdobilo fasádu další jméno. Dnes však všechna písmena, která kdysi zdobila fasádu, už dávno vybledla.

Továrna La Meridiana se nachází v okrese staré Havany (Habana Vieja) na Calle Agramonte (dříve Calle Zulueta), mezi Calle Apodaca a Calle Gloria. Po rozšíření v roce 1887 obsadila budova celý blok na Calle Agramonte o rozloze téměř 1400 metrů čtverečních.

Jednu stranu přízemí lemuje třináct mohutných oblouků. Na Calle Apodaca továrna zpočátku vlastnila pouze pravou část budovy (délka čtyř oblouků v přízemí) a levou část získala až později. Je těžké říci, zda budova vlevo stála od samého počátku, nebo byla postavena až později. Z doby, kdy byla továrna postavena, přežily jen umělecké tisky a nemusí nutně odpovídat skutečnosti.

Nicméně se předpokládá, že zpočátku nalevo žádná stavba nebyla. Kruhové oblouky v přízemí jsou na obou budovách sice identické, ale rozdíly v designu horních řad oken naznačují pozdější stavbu. Budova má dvě patra, horní patro je lemováno (v té době typickými) velkolepými kovanými balkonovými mřížemi.

Továrna La Meridiana se nachází v blízkosti hlavního nádraží Estación Central de la Ciudad Habana. Místo v blízkosti k tomuto centrálnímu dopravnímu uzlu nebyla vybrána náhodně, protože pro výrobu takového množství doutníků bylo zapotřebí značného objemu tabáku a přeprava z Vuelta Abajo do závodu musela být co nejrychlejší a co nejlevnější. Železniční trať, která byla nově postavena, byla pro tento účel ideálním prostředkem.

MURIAS: JMÉNO, KTERÉ ZNAŘILO KVALITU
Pedro Murias je dnes téměř neznámé jméno. Nicméně na konci 19. století byl Murias v Havaně jedním z předních výrobců doutníků. Do obchodu s doutníky byl zapojen nejen on sám, ale také velká část jeho rodiny. Jméno Murias bylo používáno pro množství velmi ceněných značek, které se dostaly na světové trhy. Jméno Murias bylo synonymem pro doutníky prvotřídní kvality.

Pedro Murias začal dělat doutníky již v šedesátých letech 19. století, v té době v malém Chinchal na Calle Corrales. Poptávka po doutnících byla stále poměrně malá, ale krátce nato prudce stoupla. S kapitálem, který získal během dvou desetiletí díky dobré pověsti svých doutníků, byl jedním z prvních, kteří v roce 1882 postavili velkou továrnu: La Meridiana. Pedro Murias vyráběl nejen své vlastní značky, ale podílel se i na zpracování a produkci značek pro své příbuzné Antonia a Félixe Muriasových. Podnikání bylo velmi úspěšné a ziskové.

OVLIVNĚNÍ KUBÁNSKÝM BOJEM ZA NEZÁVISLOST
Nicméně Pedro Murias, jako mnoho jiných průmyslníků a investorů v Havaně, se finančně zhroutil v důsledku politických nepokojů a kubánské války za nezávislost na španělských kolonialistech. S přerušeními boj trval přes 30 let a dosáhl svého vrcholu v letech 1895 až 1898. V předchozích letech se v zemi konaly pravidelné nepokoje a vzpoury. V těchto posledních letech však válka došla i do hlavního města Havany.

Nikdo nevěděl, co se bude dít a nikdo nevěděl, co přijde potom. Mnoho rodin a průmyslníků na začátku války opustilo ostrov, protože se obávali vyvlastnění nebo – to bylo ještě horší – o své životy. Mnoho z nich se snažilo vydržet a ve výrobě pokračovat. Ale podmínky byly mizerné, s mnoha překážkami, které práci znesnadňovaly ještě víc. Vázly dodávky tabáku, v továrnách se opakovaly stávky a téměř nic nefungovalo.

KONEC PEDRA MURIASE
Situace tak byla pro Pedra Muriase, který byl producentem doutníků skrz naskrz, stále složitější. Aby nakonec nepřišel o všechno, rozhodl se krátce po skončení války prodat velkou část svých značek a továrnu La Meridiana anglické firmě Henry Clay a Bock Ltd. Američané krátce předtím do událostí rázně zasáhli a přinutili Španěly, a tedy i Kubánce, aby se vzdali.

V roce 1904 pak továrna přešla do amerického vlastnictví. Výroba všech doutníků byla poté přesunuta do nově vybudovaného kolosu La Corona (do „Železného paláce“, který byl dokončen v témže roce). Od té doby byla stále ještě impozantní stavba továrny La Meridiana využívána jako sklad tabáku.

Ale ani to nemělo znamenat konec továrny. Na počátku 20. století, zhruba kolem roku 1910, získali tuto nádhernou budovu bratři Diazové a vyrobili si vlastní doutníky. Vynikající značkou mezi těmito doutníky byla značka El Rey del Mundo („Král světa“), která je dodnes jednou z nejznámějších kubánských značek. Staré fotografie ukazují, že továrna byla dokonce rozšířena směrem ke Calle Apodaca, protože nápisy na této straně budovy nyní dosahují délky 13 oblouků, jako na Calle Zulueta. Vysoko na fasádě je nápis Real Fabrica de Tabaco El Rey del Mundo de Diaz Hermanos y Cia.

Značka El Rey del Mundo byla původně registrována v roce 1848 Němcem Emiliem Ohmstedtem a později získala celosvětovou reputaci pod Španělem Antoniem Allonesem. V roce 1905 se bratři Diazové, tři vynikající znalci doutníků, chopili příležitosti a pokračovali v této úspěšné cestě. Není možné přesně určit, jak dlouho byly doutníky bratrů Diazových v továrně La Meridiana vyráběny. V každém případě v obchodním rejstříku z roku 1940 bylo sídlo již přemístěno do jiné továrny. Nikdo nedokáže přesně říct, co se v následujících letech s továrnou La Meridiana dělo.

NOVÝ POKUS
Přestože Pedro Murias vynaložil veškeré úsilí a v roce 1897 navzdory všem obtížím ve své továrně stále vyráběl doutníky s plnou kapacitou, musel ustoupit tlaku ze strany investorů z Anglie a Ameriky. Ti získali díky nákupu tabákových plantáží kontrolu nad surovinou pro výrobu doutníků. Kromě toho si koupili tolik značek a továren, že konkurenci extrémně ztížili život.

Pedro Murias miloval obchod s doutníky celým srdcem a v roce 1902 se opět pokusil o nový začátek s malou továrnou v Guanabacoa na okraji Havany a vytvořil tři nové značky La Viajera, La Devesa a La Aurora. Ale už tehdy z něj byl starý muž. Zemřel v roce 1906, ale ještě předtím převedl svůj podnik na příbuzného Eduarda Suáreze Muriase.

ŽIVOT VE SKLADU TABÁKU
Dnes je vnějšek budovy ve všeobecně špatném stavu, a proto se neliší od většiny budov tohoto velkolepého, ale rozpadajícího se města. Využívá se převážně jako obytná budova. Bývalé sušárny pro skladování tabáku podél Calle Agramonte jsou využívány jako byty. I když jsou byty velmi malé, jsou na kubánské standardy v dobrém stavu. Ochotná obyvatelka domu, která si všimla našeho zájmu o budovu, nám umožnila podívat se na její domov, který kdysi býval domovem pro kvalitní tabák.

zpět na výpis
icon

473 030 777

Po - Pá: 8:00 - 16:00

icon

DOPRAVA ZDARMA

Při nákupu nad 1000 Kč

icon

Rychlá expedice

Dodání do 2 pracovních dní

icon

Věrnostní program

Sbírejte body za nákup

Ověřeno zákazníky

100 % zákazníků doporučuje náš obchod (z 25 recenzí).

„rychlost dodání“

Ověřený zákazník, 04.07.

„Super“

Ověřený zákazník, 13.04.

„super, jako vždy“

Ověřený zákazník, 11.04.

„Objednávám si už léta a nikdy jsem nabyl nespokojen! Vše funguje přesně tak, jak slibují. Dodávky doručují v termínech.“

Ověřený zákazník, 17.03.

Aby pro vás byly naše stránky a produkty zajímavé, používáme různých nástrojů pro sběr dat a optimalizaci stránek.
Více informací k tomu naleznete zde. Kliknutím na tlačítko “Rozumím” souhlasíte se sběrem dat a ukládáním souborů cookie.