Blog

Proč vůbec uchovávat doutníky v tubách? Pokud budeme věřit tomu, co píší odborníci, tak hliníkové tuby vznikly na základě poptávky po silném a pevném obalu, který by doutník ochránil před poškozením či rychlým vyschnutím během dopravy. V dnešní době je však význam takového typu obalu pouhým marketingovým tahem.

Kde vznikají ty nejlepší doutníky a čím jsou produkty v jednotlivých zemích specifické?

Jen málokterý výrobce špičkových doutníků prošel během své historie tolika bouřlivými etapami vývoje a z malé rodinné firmy, které hned několikrát hrozil kvůli dějinným událostem nucený bankrot, se stal celosvětově respektovaným producentem prvotřídního tabáku s továrnami v několika zemích Latinské Ameriky.

Pojem „puro“ v minulosti označoval kubánské doutníky, které se vyráběly z tabáků pocházejících z ostrova „Isla Grande“. O mnoho let později se tento termín začal používat k označení doutníků, které byly vyrobeny z tabákových listů (krycích, vázacích a plnících) pocházejících ze stejné oblasti. Jelikož ale bylo potřeba pojmenovat i ty provincie, ze kterých pocházely ostatní „puros“ (Dominikánská republika, Nikaragua atd.), počáteční význam označující pouze kubánské doutníky se posunul opět někam jinam.

Finální volbu doutníku či rovnou celé krabice ovlivňuje celá řada faktorů. Milovníci doutníků se rozhodují například podle barvy krycího listu, nejpůvabnějšího odstínu anebo podle co nejmenšího počtu nedokonalostí, které vzniky během výroby. Mezi další důležité ukazatele patří i pata doutníků, díky které lze odhadnout kvalitu kouře.

Za „doutníkovou cenotvorbou“ se skrývá mnohem více než pouhé vyrovnávání nabídky a poptávky. Pěstování tabáků ovlivňují významné faktory, jejichž vlivem jeho cena stoupá. Patří mezi ně třeba samotné zpracovávání či potřeba sofistikovaného vybavení. Co ještě rozhoduje o konečné ceně vašeho kuřiva?

Všichni máme rádi vůni dobrého doutníku, když se nás ale drží déle, než bychom si přáli, není to úplně příjemné. Je načase podívat se po způsobech, které kouřový zápach z oblečení či auta odstraní, aby opět pěkně voněly a my je mohli nadále používat.

Než můžeme samotný doutník kouřit, musí se tabák zbavit veškerých člověku škodlivých toxických látek, abychom si ho po zapálení patřičně užili. To ovšem znamená, že doutník ubalený ještě ze zelených listů rozhodně kouřit nemůžeme. Prvním krokem je proto sušení. Ve španělštině se procesu sušení říká curado, v angličtině pak curing, což znamená „léčba“. Během sušení dochází ve složení tabákových listů k zásadním chemickým změnám.

Macanudo je jedna z nejznámějších značek mezi ručně vyráběnými doutníky, která obstála ve zkoušce času. Tento rok, kdy značka slaví své padesáté narozeniny, se podíváme zpět do minulosti a nakoukneme do budoucnosti Macanuda.