INFO: Omezení podpory prodeje tabákových výrobků (body - věrnostní program)

Více info zde close
  • Úvod
  • Blog
  • Tajemství kódování kubánských doutníků

Tajemství kódování kubánských doutníků

Tajemství kódování kubánských doutníků

Asi jste si už někdy všimli, že každá krabice kubánských doutníků má na spodní straně zvláštní etiketu. Řada z vás nejspíš rovněž ví, že označuje továrnu a datum výroby. To ale rozhodně není vše.

Do roku 1985 se ani na jedné krabici kubánských doutníků neobjevovaly kódy. Pouze nápis, který hrdě prohlašoval Hecho en Cuba. Žádná data či názvy továren. Tehdejší prezident společnosti Habanos S.A. Francisco Padron vstoupil do moderní historie průmyslu kubánských doutníku svým rozhodnutím rozlišovat výrobce a také tím, že představil identifikaci produkce. V roce 1985 se objevily etikety s údaji o továrně a také měsícem a rokem výroby. Avšak tyto údaje byly zašifrované…

Rozluštění
K zašifrování byla vybrána dvě španělská slova každé o pěti písmenech: Nivel a Acuso. Jejich písmenka odpovídala číslům od 1 do 0. Kód se skládal ze čtyř písmen. Dvě první písmena odpovídala měsíci a dvě poslední roku výroby:
N I V E L A C U S O
1 2 3 4 5 6 7 8 9 0
Kódy továren obsahovaly dvě nebo tři písmena, které představovaly zkratku pro porevoluční jména továren.
Například FPG OAUC znamená, že doutníky byly vyrobené v továrně Partagas v červnu 1987. Najdou se nějací nadšenci, kteří by věděli, že továrna založená Haimem Partagasem v roce 1845 je ve státních kubánských historických zprávách pojmenovaná po hrdinovi kubánské revoluce Fransiskovi Peres Germanovi, a právě tak vznikl kód FPG?
Kódy byly nezbytné čistě z praktických důvodů. Především aby se odhalili výrobci, kteří vyráběli vadné doutníky. V překladu znamená slovo „nivel“ úroveň a slovo „acuso“ obvinění. V minulosti totiž docházelo k nespočetným stížnostem na kvalitu havanských doutníků, což nezbytně vedlo k důslednému potrestání nedbalých zaměstnanců, a dokonce i ředitelů továren.

Co následovalo?
První systém kódování fungoval po dobu téměř čtrnácti let. Důvodem pravděpodobně bylo, že se tehdy na kubánském ostrově nevyskytovali žádní zahraniční turisté. Nicméně po zániku Sovětského svazu přišla Kuba o finanční podporu, a aby ji mohla kubánská vláda opět získat, rozhodla se otevřít své hranice turistům. Turistům (především nadšeným fanouškům) při návštěvách továren záhadné kódy na krabicích doutníků ani systematizace dat neunikly. V prosinci 1998 se tato informace objevila na internetu, a z toho důvodu se společnost Habanos rozhodla kódování změnit.
Jako základ byla použita fráze Codigo Uneta. První slovo je kód a druhé je zkrácený název organizace, která dohlížela na výrobu ve všech továrnách – La Union de Empresas del Tabaco de Cuba (dnes tuto funkci zastává společnost Tabacuba). Pro zachování formátu s pěti písmeny bylo ze slova Codigo vypuštěno poslední písmeno „o“. To, jak písmena korespondují s čísly, se také změnilo. Slovo Codig odpovídalo sestupně jdoucím číslům 98765 a slovo Uneta vzestupně jdoucím číslům 01234. A tak vzniklo pro dešifrování poněkud zvláštní slovo: Netagidocu.
C O D I G U N E T A
9 8 7 6 5 0 1 2 3 4
N E T A G I D O C U
1 2 3 4 5 6 7 8 9 0
Pokud bylo navíc dřívější datum vytištěné ve formátu „MMRR“, pořadí bylo změněno tak, že dvě první písmena symbolizovaly rok a poté následoval měsíc.
V továrnách také představili nový systém značení pomocí písmen. Skládal se ze tří písmen a měl pouze jedno pravidlo. První písmenko zastupovalo provincii, ze které doutníky pocházely. Písmeno „E“ odpovídalo továrnám z městské části Havany, „T“ odpovídalo provincii Havaně, „O“ provincii Cienfuegos, „N“ provincii Granma, „U“ provincii Houlgin, „G“ provincii Pinar del Rio, „D“ provincii Villia Clara a „A“ provincii Santiago de Cuba.
Pokud např. stálo na etiketě krabice doutníků Montecristo Especial EAT CCUE, znamenalo to, že tyto doutníky byly vyrobeny v továrně Partagas v únoru 1999.
{|OBRAZEK|}

Nové kódování, které bylo zavedeno v lednu 1999, existovalo pouze čtyři měsíce. Poté byl systém kódování narušen a klíč k jeho dešifraci byl zveřejněn na internetové stránce www.cigarnexus.com, což Kubánce přimělo k tomu, aby šifrování opět změnili.
Od května 1999 do ledna 2000 vypadalo označení data výroby přibližně takto:
EPOO – květen 1999
ESOO – červen 1999
EUOO – červenec 1999
EAOO – srpen 1999
EOOO – září 1999
LEOO – říjen 1999
LLOO – listopad 1999
LROO – prosinec 1999
ELOO – leden 2000
Od ledna 2000 přestali Kubánci datum výroby skrývat a vcelku otevřeně řekli, že první tři písmena zastupují měsíc ve španělštině a dvě poslední čísla symbolizují rok.
ENE – enero – leden
FEB – febrero – únor
MAR – marzo – březen
ABR – abril – duben
MAY – mayo – květen
JUN – junio – červen
JUL – julio – červenec
AGO – agosto – srpen
SET – setiembre – září
OCT – octubre – říjen
NOV – noviembre – listopad
DIC – diciembre – prosinec
Kódy továren nyní obsahovaly dvě až čtyři písmena, která se čas od času mohly změnit. Byla generována pomocí počítače, ale přesto se stávalo, že dvě továrny měly ve stejnou dobu tentýž kód. Proto je nyní mnohem obtížnější s přesností určit, ve které továrně a městě byly doutníky vyrobeny. V takovém chaosu dokonce i inspektoři kvality ne vždy dostatečně zachytí potřebné informace na etiketách dostatečně rychle na to, aby byli schopni rozlišit, kteří výrobci produkují nekvalitní doutníky. Pro nás, fanoušky kubánských doutníků, tkví jediný způsob, jak udržet krok s kódováním, v tom, že bychom museli každých pár měsíců obejít všechny kubánské továrny a zkontrolovat jejich kódy.

Zkontrolováno: dobrý tah!
Také bychom měli zmínit další etiketu, která se nachází na spodní straně krabic, a tou je revisado, což znamená „zkontrolováno“. Zde je příběh toho, jak vznikla: V rámci oslav příchodu nového tisíciletí se kubánské autority rozhodly vydat do oběhu 200 000 000 doutníků, což bylo největší množství doutníků, které Kuba po revoluci vyprodukovala. Avšak úroda v roce 1999 nebyla příliš dobrá a kvalita tabáku byla pouze průměrná. To však nijak neovlivnilo rozhodnutí vládnoucí komunistické strany, která se akorát rozhodla zaměstnat větší počet lidí, kteří listy třídili a otáčeli. Ti však nebyli dostatečně kvalifikovaní.
Nakonec se prodalo pouze 145 doutníků z celkových 200 000 000. Informace o špatné úrodě se mezi zákazníky a kuřáky roznesly, takže už havanské doutníky nechtěli kupovat. Dokonce i oficiální producenti odmítli kupovat doutníky vyrobené v roce 2000.
Když bylo očividné, že se tyto doutníky neprodají, ředitelství společnosti Habanos S.A. se jim rozhodlo dát druhou šanci. Nebylo možné změnit kvalitu tabáku, nicméně technické problémy vyřešit šly.
Otevřeli tedy krabici, zkontrolovali tah, směs, chuť a pokusili se doutníky napravit. Když se jim to povedlo, vrátili doutník opět do krabice, když ne, vyhodili ho. Všechny „zkontrolované“ krabice byly označené etiketou revisado, která zaručovala, že všechny problémy byly eliminované. Nejprve tedy museli krabici doutníků otevřít, aby ji mohli zkontrolovat, při čemž došlo k narušení pečeti, která měla být zárukou kvality. Posléze přidali novou etiketu, na kterou nalepili novou pečeť.

O dalších etiketách ve zkratce
Před revolucí v roce 1959 byly všechny etikety v angličtině: Made in Cuba či Made in Habana-Cuba (Vyrobeno na Kubě nebo Vyrobeno v Havaně na Kubě). Od roku 1960 jsou ale ve španělštině: Hecho en Cuba. Do roku 1994 byly všechny krabice označeny jako Cubatabaco a poté jako Habanos S.A. V roce 1989 se objevila etiketa Totalmente a mano (staré značení bylo Hecho a mano) a v roce 2004 Tripa Corta či TP označující krátký tabák.


 

zpět na výpis
Doprava zdarma
Při nákupou nad 1000 Kč

Doprava zdarma
Při nákupou nad 1000 Kč

Rychlé dodání
Do druhého dne

Rychlé dodání
Do druhého dne

Výhody pro registrované
Přednostní prodej a akce

Výhody pro registrované
Přednostní prodej a akce