Cubatabaco

Společnost Cubatabaco byla založena v roce 1962 a kubánský stát tak spojil veškerou státní výrobu tabáku a doutníků na ostrově do jednoho státem kontrolovaného subjektu. Obchodní embargo Spojených států, uvalené v důsledku nové komunistické organizace, dodnes vylučuje jeden z nejdůležitějších kubánských vývozních artiklů z největšího trhu s doutníky na světě. Státní spotřebitelská poptávka po tabáku a doutnících tak musela být uspokojována jinými výrobními zeměmi. Tuto roli převzali převážně Kubánci v exilu, kteří přesunuli výrobu do zemí Střední a Jižní Ameriky, jako je Dominikánská republika, Nikaragua, Honduras, Mexiko a Brazílie.

Scandinavia Tobacco Group

Dnes je velká část světového trhu s doutníky v rukou velkých evropských společností. Jednou z nich je Scandinavian Tobacco Group (STG) se sídlem v Dánsku. Patří k nejsilnějším výrobcům na světě a v USA má podíl na trhu přesahující 25 %. Koupí společnosti CAO v roce 2007 a továren Toraño v následujícím roce připravila STG svůj vstup do prémiového segmentu. Fúze se silnou společností Swedish Match AB v roce 2010, která od té doby držela 49 procent skandinávské společnosti, přišla poměrně nečekaně. Tato fúze také vynesla STG vlastnictví společnosti General Cigar Company, majitele světové značky Macanudo a nespočtu kubánských značek jako Cohiba, Bolívar, Hoyo de Monterrey a Partagás ve Spojených státech. Tyto značky jsou pro mezinárodní prodej sotva zajímavé, ale ve Spojených státech patří k lídrům trhu. Společnost STG pokračuje v agresivitě - na podzim roku 2014 spolkla dceřiná společnost General Cigar práva na trh na značku Toraño.

Imperial Tobacco a Altadis S.A.

Zatímco Dánové spoléhají na doutníky z nového světa, protivník STG, společnost Imperial Tobacco, je jednou nohou na Kubě. V roce 2008 britská nadnárodní cigaretová společnost koupila madridskou společnost Altadis S.A. (v pořadí sloučení španělských a francouzských tabákových monopolů Tabacalera a Seita) a spolu s Altadis USA koupila také vlastníka práv k ochranným známkám H. Upmann, Montecristo, Romeo y Julieta, Trinidad atd. v USA, stejně jako VegaFina, Santa Damiana a Flor de Copan na mezinárodních trzích. Pouhých šest let po založení společnosti Habanos S.A. v roce 1994, která měla státní monopol na prodej a marketing kubánské tabákové produkce, získala společnost Altadis 50 % společnosti Habanos S.A. Tento podíl nyní vlastní skupina Imperial Tobacco company.

Davidoff

Oettinger Davidoff je dalším velkým hráčem tepajícím na světovém trhu. To, co začal ruský specialista na tabák, obchodník Zino Davidoff, který provozoval v Ženevě velmi uznávaný obchod s tabákem a měl také povoleno prodávat kubánské doutníky s názvem Davidoff jako privátní značku, měl Ernst Schneider s Max Oettinger AG rozšířit na nadnárodní společnost, která nemá konkurenci. Tento švýcarský rodinný podnik, který je zastoupen ve více než 150 zemích, loni vyrobil 38,9 milionu prémiových doutníků v Dominikánské republice a Hondurasu. Úspěšná je v USA především hlavní značka Davidoff, stejně jako Camacho a AVO. Plných 20 procent z loňských pozoruhodných tržeb v USA ve výši 1,35 miliardy amerických dolarů vygenerovala tato obří společnost, která na jinak mírně rostoucím trhu hlásí dvouciferná čísla růstu, a tím i zisk tržního podílu.

Casa del Habano

V roce 1990 vznikla první Casa del Habano. Mezitím franšízový systém zahrnuje 160 poboček po celém světě. V roce 1987 společnost Cubatabaco zásadně reorganizovala svou celosvětovou distribuční strukturu a vkládá naděje do exkluzivních distribučních partnerů v jednotlivých zemích. Tím si zajistili nejen kontrolu nad marketingem, ale také podíl na objemu obchodu. Z pohledu společnosti Habanos S.A. je pozice kubánského doutníku na světovém trhu bezpečná: "více než 70 % na základě objemu a 80 % z hlediska tržeb," odhaduje Jorge Luis Fernández Maiques, viceprezident společnosti Habanos S.A. Tato čísla samozřejmě nezahrnují obrovský trh v USA.

Pohyb na trzích

Klasickými trhy Habanosu jsou Španělsko, Francie, Čína, Německo, Švýcarsko a Kuba. Podle Habanosu se 70 % jejich prodeje realizuje ve 14 zemích, přičemž Cohiba, Montecristo a Romeo y Julieta tvoří dvě třetiny úspěchů. Hospodářská krize a legislativní opatření zpomalují prodej na tradičních trzích. A přestože většina spotřebitelů považuje doutník za synonymum Kuby, hrozí, že se podíl kubánských výrobků na trhu rozpadne, i když podle oficiálních údajů vykazuje celkový obrat za rok 2013 nárůst o osm procent. A přestože většina spotřebitelů považuje doutník za synonymum Kuby, hrozí, že se podíl kubánských výrobků na trhu rozpadne, i když podle oficiálních údajů celkový obrat za rok 2013 vzrostl o osm procent.

Import

Pro mnoho společností sídlících ve Spojených státech stále neexistuje mnoho důvodů, proč by měly natahovat tykadla na jiné trhy. V posledních několika letech se však zdá, že dochází k pohybu v oboru. Výrobci nyní stále častěji vstupují na nové trhy. "Trh s doutníky z nového světa se stabilně zvětšuje zhruba od roku 2004," říká Brit Scott Vines, "ale v posledních čtyřech až pěti letech se dynamika výrazně zvýšila." Vinesova společnost TOR Imports dováží od roku 1992 nové značky na britský trh, který byl původně silně charakterizován kubánskými doutníky. Vines odhaduje současný podíl nekubánských doutníků na britském trhu na 25 až 30 procent. Obecně se nepovažuje za snadné prosadit se na nových trzích.

Pobočky versus distribuční partnery

Vedle respektive odlišných právních předpisů představuje logistické výzvy a problémy pro expanzi také relativně malá velikost některých trhů a různé charakteristiky a zvláštnosti jednotlivých zemí. "Musíme být dostatečně flexibilní, abychom pochopili, že každá země a kultura má své vlastní zvláštnosti a způsoby podnikání," říká k tomuto tématu César Gadea ze společnosti Padrón Cigars. Zatímco Habanos a Davidoff se soustředí na koncepty vlajkových prodejen a mají také místní pobočky, o které se mohou opřít, pro menší výrobce je zásadně důležité najít spolehlivé a oficiální distribuční partnery v místě. Mnoho výrobců se shoduje na tom, že v jednotlivých zemích existují různé preference, pokud jde o vkus. A preference v chuti v závislosti na zemi rozhodně existují, zejména pokud jde o chuť, jak ví Juan Martínez ze společnosti Joya de Nicaragua.

Poptávka po nekubánských značkách

Brian Shapiro, ředitel mezinárodního prodeje společnosti Oliva, přesně určuje následující: "Myslím, že mezinárodní kuřáci mají rádi dobré doutníky. To je preferovaná chuť. Náš největší potenciál nespočívá v jedné konkrétní zemi, ale v tom, že budeme nadále ukusovat z podílu kubánských doutníků na trhu." Poptávka po jiných než kubánských doutnících je jedním z důvodů mezinárodního pohybu od roku 1990, říká John Bodycombe ze společnosti JC Newman, jejíž dominikánské značky Fuente roluje. V duty free je obzvláště patrné, že "stále více kuřáků ručně vyráběných doutníků požaduje nové světové doutníky, než aby jim byly nabízeny pouze kubánské doutníky". Motivace společnosti Alec Bradley k expanzi původně vycházela podle jejich vlastních slov z mezinárodní poptávky.

Nové koncepty

A také zástupce značky Gurkha Frank Dekok uvádí jako důvod úspěchu nedávno mezinárodně zavedené značky zvědavost passionados: "Spotřebitelé touží vyzkoušet nové a inovativní koncepty. Proto jsme na většině trhů zaznamenali úspěšný start." Pokud jde o udržitelnost vývoje na nových trzích, Nick Perdomo si je jistý. "Vidíme velký růst. A jak vždycky říkal můj otec, pokud vyrábíte produkt špičkové kvality, množství vždycky poroste," říká. Stejně jako v případě AJ Fernandez je i La Flor Dominicana Litto Gomeze dalším z nejnovějších účastníků mezinárodního trhu. S výsledky je více než spokojen. "V posledních dvou letech naše mezinárodní trhy exponenciálně rostou. Očekáváme, že tento růstový trend bude pokračovat i v příštích dvaceti letech," vysvětluje Gomez. Globalizace trhu s doutníky však neprobíhá pouze od západu na východ. Evropští výrobci doutníků střední velikosti se odvažují podniknout kroky do USA. Společnost Flor de Selva, která začínala na místním francouzském trhu, již velmi brzy rozvinula další evropské země a nyní se po založení distribuční společnosti pustila do Spojených států. Po úspěchu v německy mluvící oblasti se společnost Brun del Ré Cigars prosazuje také v USA.

Za hranicí Evropy

O tom, že je stále kam expandovat na globální úrovni, svědčí nejen rostoucí síť prodejen La Casa del Habanos a Davidoff. Druhá jmenovaná společnost, která má v současné době 70 vlajkových prodejen a 540 depozitářů a neustále se rozrůstající počet poboček, investovala obrovské prostředky do internacionalizace značky a společnosti. V Basileji vidí potenciál jak na hlavních trzích, tak v Asii, na Středním východě a v bezcelním obchodě. Tyto trhy jsou slibné nejen pro Davidoff. Čína se nyní opět ocitá na třetím místě (!) nejdůležitějších trhů pro kubánské doutníky. Vedle hlavních evropských trhů se v současnosti v hledáčku výrobců stále více objevují také východoevropské země, jako je Rusko, a asijské a africké země. Od roku 2015 má mexický výrobce tabáku a doutníků Turrent dodávat do Číny milion doutníků ročně pro privátní značky. Distribuce na trhu v této zemi se tak vyrovnává na 35 procentech mimo Spojené státy; 50 procent se prodává na místním trhu v Mexiku; 15 procent v USA. Několik výrobců investuje také v zemích, které jsou považovány za obtížné, jako je Kanada a Austrálie: Skandinávská tabáková společnost tam ohlásila výrazný růst navzdory přísným předpisům. Rozvoj nových teritorií je spojen s úsilím.Nicméně stále více výrobců usiluje o vytvoření globálně silných značek. Svou roli hraje i strategické hledisko: v očekávání ukončení amerického obchodního embarga pro Kubu rozšiřuje Boutique Blends svou mezinárodní síť. "Nevěřím, že Kuba bude mít výrobní kapacitu, která by pokryla počáteční poptávku v USA," říká Rafael Nodal. Prodej mimo USA je ve srovnání s místním trhem většinou stále relativně klidný. Jen několik výrobců zatím dosáhlo na vývozní kvóty nad rámec deseti procent. Ve společnosti Rocky Patel Premium Cigars, která je jedním z nejaktivnějších hráčů na mezinárodním poli, se mezinárodní obchod pohybuje kolem pěti procent. Přesto se zdá, jako by se člověk s touto značkou setkával všude. "Je to pomalý proces," potvrzuje Robert Levin, prezident společnosti Ashton Cigars, která začala vyvážet do Německa již v roce 1988. Jak bude světový trh vypadat v budoucnu, je zatím těžké předvídat. Dobrodružný duch se však vytáhl a nálada je dobrá. Co vždycky říkal José O. Padrón? "Než začneme chodit, začneme malými krůčky a pak se rozběhneme".

 

Photo: Shutterstuck

 

zpět na výpis